Pilietinės visuomenės organizacijos Europos Sąjungoje atlieka esminį vaidmenį skatindamos pagrindines teises, bet dėl teisinių ir praktinių suvaržymų joms tai daryti tapo sunkiau.
Nors sunkumų patiriama visose ES valstybėse narėse, jų pobūdis ir mastas labai nevienodi. Iš esmės šiuo klausimu nėra duomenų ir neatlikta tyrimų (nei lyginamųjų tyrimų).
Todėl FRA ataskaitoje nagrinėjamos įvairios sunkumų, su kuriais susiduria pilietinės visuomenės organizacijos, veikiančios žmogaus teisių srityje ES, rūšys ir pobūdis. Joje taip pat aprašoma perspektyvi praktika, kurią pasitelkus galima kovoti su tokiomis nerimą keliančiomis tendencijomis.
Pilsoniskās sabiedrības organizācijām Eiropas Savienībā ir būtiska nozīme pamattiesību veicināšanā, taču tām ir arvien grūtāk to darīt dažādu juridisku un praktisku ierobežojumu dēļ.
Lai arī problēmas ir visās ES dalībvalstīs, to būtība un apjoms atšķiras. Kopumā trūkst datu un pētījumu par šo tēmu, tostarp salīdzinošu pētījumu.
Tāpēc FRA ziņojumā tiek aprakstītas dažādu veidu problēmas, ar ko saskaras pilsoniskās sabiedrības organizācijas, kuru darbs ir saistīts ar cilvēktiesību aizsardzību ES. Tajā ir izcelta arī daudzsološa prakse, kas var palīdzēt neitralizēt šīs satraucošās tendences.
Maatschappelijke organisaties in de Europese Unie spelen een cruciale rol bij de bevordering van grondrechten, maar het is moeilijker geworden voor hen om dat te doen – wegens
zowel wettelijke als praktische beperkingen. In alle lidstaten van de EU zijn er uitdagingen, maar de precieze aard en omvang ervan verschillen. Gegevens en onderzoek op dit gebied –
inclusief vergelijkend onderzoek – ontbreken over het algemeen.
In het verslag van het FRA wordt daarom gekeken naar de verschillende soorten en patronen van uitdagingen waarmee maatschappelijke organisaties die zich inzetten voor de mensenrechten in de EU, worden geconfronteerd. In het verslag wordt ook de aandacht gevestigd op veelbelovende praktijken die deze zorgwekkende patronen kunnen tegengaan.
Organizacje społeczeństwa obywatelskiego w Unii Europejskiej odgrywają kluczową rolę w promowaniu praw podstawowych, lecz misja ta staje się coraz bardziej utrudniona zarówno ze względu na ograniczenia prawne, jak i praktyczne. Chociaż wyzwania istnieją we wszystkich państwach członkowskich UE, ich dokładny charakter i zasięg są zróżnicowane. Zasadniczo brakuje danych i badań na ten temat, w tym badań porównawczych.
Dlatego też sprawozdanie FRA analizuje różne rodzaje i wzorce wyzwań stojących przed organizacjami społeczeństwa obywatelskiego działającymi na rzecz praw człowieka w UE. Podkreśla ono także obiecujące praktyki, które mogą tym niepokojącym wzorcom przeciwdziałać.
As organizações da sociedade civil da União Europeia desempenham um papel crucial na promoção dos direitos fundamentais, mas tornou-se mais difícil efetuar essa promoção, devido
a restrições jurídicas e práticas. Embora existam desafios em todos os Estados-Membros da UE, a sua natureza e dimensão exatas variam. De um modo geral, faltam dados e investigação
sobre esta questão ― incluindo investigação comparativa.
O relatório da FRA analisa, por conseguinte, os diferentes tipos e padrões de desafios enfrentados pelas organizações da sociedade civil que trabalham no domínio dos direitos humanos na UE. Também destaca práticas promissoras que podem contrariar esses padrões preocupantes.
Organizațiile societății civile din Uniunea Europeană joacă un rol esențial în promovarea drepturilor fundamentale, dar le este tot mai greu să-și continue activitatea din cauza restricțiilor
juridice și practice. Deși există provocări în toate statele membre ale UE, natura și amploarea acestora variază. În general, datele și cercetările pe această temă – inclusiv cercetările comparative – lipsesc.
Prin urmare, raportul FRA analizează diferitele tipuri și modele de provocări cu care se confruntă organizațiile societății civile care lucrează în domeniul drepturilor omului în UE. De asemenea, raportul scoate în evidență practici promițătoare care pot contracara aceste modele îngrijorătoare.
Organizácie občianskej spoločnosti v Európskej únii zohrávajú významnú úlohu v podporovaní základných práv, ale je to pre nich stále náročnejšia úloha, a to z dôvodu právnych aj praktických obmedzení. Zatiaľ čo výzvam čelia všetky členské štáty EÚ, ich presný charakter a rozsah sa líšia. Údaje a prieskum týkajúce sa tejto problematiky (vrátane porovnávacieho výskumu) vo všeobecnosti chýbajú.
Agentúra FRA sa preto vo svojej správe zaoberá rôznymi druhmi výziev, ktorým čelia organizácie občianskej spoločnosti venujúce sa ľudským právam v EÚ. Okrem toho sa v správe vyzdvihujú sľubné postupy, ktoré môžu tieto znepokojujúce vývoje oslabiť.
Organizacije civilne družbe v Evropski uniji imajo ključno vlogo pri spodbujanju temeljnih pravic, vendar je zanje to zaradi pravnih in praktičnih omejitev postalo težavnejše. Čeprav
obstajajo izzivi v vseh državah članicah EU, se njihova prava narava in obseg razlikujeta. Na splošno so podatki in raziskave o tem vprašanju, vključno s primerjalnimi raziskavami,
pomanjkljivi.
Poročilo agencije FRA zato obravnava različne vrste in vzorce izzivov, s katerimi se srečujejo organizacije civilne družbe, ki se ukvarjajo s človekovimi pravicami v EU. V njem so
izpostavljene tudi obetavne prakse, ki lahko te zaskrbljujoče vzorce izničijo.
Civilsamhällesorganisationerna i EU är avgörande för främjandet av grundläggande rättigheter, men deras arbete har försvårats – på grund av både rättsliga och praktiska begränsningar. Det finns utmaningar i alla EU-medlemsstater, men deras exakta natur och omfattning varierar. I allmänhet saknas data och forskning i frågan – däribland jämförande forskning.
FRA:s rapport är därför inriktad på olika typer av och mönster för de utmaningar som det civila samhällets människorättsorganisationer står inför i EU. I rapporten framhävs också
lovande praxis som kan motverka dessa oroande mönster.
Despite ambitious initiatives, the fundamental rights situation of Roma in the EU remains profoundly troubling. This report examines the persisting phenomenon of anti-Gypsyism and its effect on Roma inclusion efforts. It first presents data on key manifestations of anti-Gypsyism, namely discrimination, harassment and hate crime.
Европейското право в областта на недискриминацията, както е предвидено в директивите
на ЕС относно недискриминацията, в член 14 и в Протокол 12 към Европейската конвенция
за правата на човека, забранява дискриминацията в рамките на широк набор от видове
контекст и основания. В настоящия наръчник се разглежда европейско право в областта на
недискриминацията, което произхожда от тези два източника като допълващи се системи.
Те му служат взаимозаменяемо дотолкова, че се припокриват, като същевременно се
подчертават съществуващите разлики.
Evropské antidiskriminační právo, které tvoří směrnice EU o zákazu diskriminace a článek 14 a protokol č. 12 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zakazuje diskriminaci v celé řadě situací a z celé řady důvodů. Tato příručka zkoumá evropské antidiskriminační právo vycházející z uvedených dvou zdrojů jako vzájemně se doplňující systémy, využívá jejich vzájemné zaměnitelnosti v míře, v jaké se tyto systémy překrývají, a upozorňuje na jejich rozdíly, pokud existují.
Handbook / Guide / Manual
21
March
2018
New language versions: Lithuanian, Portuguese and Slovak
Den europæiske lovgivning om ikke-forskelsbehandling, som består af EU’s direktiver om ikkeforskelsbehandling og artikel 14 i den europæiske menneskerettighedskonvention (EMRK) samt protokol nr. 12 hertil, forbyder forskelsbehandling i en række sammenhænge og af en række årsager. I denne håndbog ser vi på EU-lovgivningen om ikke-forskelsbehandling i henhold til disse to kilder som komplementære systemer, idet de vil blive brugt i flæng, hvis de overlapper hinanden, mens evt. forskelle vil blive fremhævet.
Das europäische Antidiskriminierungsrecht verbietet insbesondere nach Maßgabe der Antidiskriminierungsrichtlinien der EU, des Artikels 14 der Europäischen Menschenrechtskonvention sowie des Protokolls Nr. 12 zu dieser Konvention die Diskriminierung in einer ganzen Reihe von Bereichen und aus einer Vielzahl von Gründen. Dieses Handbuch untersucht den europäischen Rechtsrahmen zur Nichtdiskriminierung, der sich auf diese beiden Quellen als einander ergänzende Systeme gründet, auf die unterschiedslos Bezug genommen wird, soweit sie sich überschneiden; zugleich wird gegebenenfalls auf bestehende Unterschiede aufmerksam gemacht.
Η ευρωπαϊκή νομοθεσία κατά των διακρίσεων, η οποία αποτελείται ειδικότερα από τις οδηγίες
της ΕΕ κατά των διακρίσεων, καθώς και από το άρθρο 14 και το δωδέκατο πρωτόκολλο της
Ευρωπαϊκής Σύμβασης των Δικαιωμάτων του Ανθρώπου απαγορεύει τις διακρίσεις σε διάφορους
τομείς και για διάφορους λόγους. Το παρόν εγχειρίδιο εξετάζει την ευρωπαϊκή νομοθεσία κατά
των διακρίσεων, όπως αυτή απορρέει από τις δύο αυτές πηγές που λειτουργούν συμπληρωματικά
μεταξύ τους, παραπέμποντας αδιακρίτως και στις δύο όποτε αυτές αλληλοεπικαλύπτονται,
επισημαίνοντας, όμως, ταυτόχρονα, τυχόν διαφορές τους.
Handbook / Guide / Manual
21
March
2018
New language versions: Estonian, Maltese, Danish, Latvian
European non-discrimination law, as constituted in particular by the EU non-discrimination directives, and Article 14 of and Protocol 12 to the European Convention on Human Rights, prohibits discrimination across a range of contexts and grounds. This handbook examines European non-discrimination law stemming from these two sources as complementary systems, drawing on them interchangeably to the extent that they overlap, while highlighting differences where these exist.
La legislación europea contra la discriminación, integrada por las Directivas de la UE en materia de no discriminación y el artículo 14 y el Protocolo n.o 12 del Convenio Europeo de Derechos Humanos, prohíben la discriminación en una gama de contextos y por una serie de motivos. En este manual se analiza la legislación europea contra la discriminación derivada de estas dos fuentes, que funcionan como sistemas complementarios, acudiendo indistintamente a uno u otro en los casos en que se superpongan y resaltando también las diferencias existentes.
Handbook / Guide / Manual
21
March
2018
New language versions: Lithuanian, Portuguese and Slovak
Diskrimineerimine eri kontekstides ja alustel on keelatud Euroopa võrdse kohtlemise õigusega, mille moodustavad ELi võrdse kohtlemise direktiivid ning Euroopa inimõiguste ja põhivabaduste kaitse konventsiooni artikkel 14 ja konventsiooni protokoll nr 12. Käesolevas käsiraamatus vaadeldakse nendest kahest allikast lähtuvaid Euroopa võrdse kohtlemise õigusnorme üksteist täiendavate süsteemidena, tuginedes neile vaheldumisi ja rõhutades samas ka erinevusi (kui neid esineb).