První zprávu předkládá stát do dvou let ode dne, kdy se stal smluvní stranou této úmluvy, další zprávy pak každé čtyři roky.
Tyto zprávy tvoří základ pro přezkum pokroku v plnění úmluvy prováděný Výborem pro práva osob se zdravotním postižením.
V souladu se svými povinnostmi předložila Evropská komise v červnu 2014 jménem EU první zprávu o plnění povinností EU podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Ve zprávě jsou shrnuta opatření přijatá za účelem plnění závazků EU podle úmluvy v rámci její oblasti působnosti a pokrývá jak právo a politiku EU, tak plnění závazků v rámci orgánů, agentur a institucí EU.
V dubnu 2015 Výbor pro práva osob se zdravotním postižením zveřejnil v reakci na zprávu EU „seznam otázek“, kde položil řadu dotazů s cílem získat od EU doplňující informace. Evropská komise jménem EU odpověděla dodáním dalších informací v červnu 2015.
Hlavní část přezkumu se uskutečnila v srpnu 2015 prostřednictvím veřejného „konstruktivního dialogu“ mezi EU, již zastupovala Evropská komise, a Výborem pro práva osob se zdravotním postižením.
Po této diskusi Výbor pro práva osob se zdravotním postižením v září 2015 zveřejnil své posouzení toho, jak EU provádí úmluvu, a doporučení pro následná opatření v podobě „závěrečných zjištění“. Závěrečná zjištění se týkají téměř všech článků Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a uvádějí konkrétní doporučení ohledně toho, jak může EU provádět úmluvu lépe.
Vedle formálních dokumentů vypracovaných Evropskou komisí a Výborem pro práva osob se zdravotním postižením předložilo Výboru pro práva osob se zdravotním postižením své vlastní zprávy, které se týkaly provádění úmluvy ze strany EU, také mnoho vnitrostátních subjektů pro lidská práva, organizací občanské společnosti a organizací osob se zdravotním postižením.
Klíčové kroky Výboru pro práva osob se zdravotním postižením při přezkumu EU
Zdroj: FRA, 2016
Veškeré dokumenty související s přezkumem jsou k dispozici on-line.
Rámec EU se aktivně podílel na všech fázích přezkumu.
Rámec EU se zúčastnil dvou soukromých informačních schůzek s Výborem pro práva osob se zdravotním postižením, první v době diskuse ohledně seznamu otázek týkajících se EU a druhé při konstruktivním dialogu. Přednesl také úvodní a závěrečné prohlášení při konstruktivním dialogu mezi EU a Výborem pro práva osob se zdravotním postižením.
Úloha rámce EU při přezkumu
Evropský parlament navíc zorganizoval tři akce, jichž se zúčastnili všichni členové rámce EU a na nichž se diskutovalo o přezkumu: veřejné slyšení v květnu 2015 o seznamu otázek, další veřejné slyšení v lednu 2016 a výměna názorů s Výborem pro zaměstnanost a sociální věci v únoru 2016.
Všichni členové rámce EU se zavázali, že budou opatření navazující na závěrečná zjištění podporovat.
Část závěrečných zjištění Výboru pro práva osob se zdravotním postižením se týká výslovně rámce EU:
„Výbor se znepokojením konstatuje, že rámec Evropské unie pro provádění a monitorování úmluvy není plně v souladu s pařížskými zásadami ani nemá odpovídající zdroje. Evropská komise je navíc stanovena jednak jako kontaktní místo (čl. 33 odst. 1), jednak jako součást monitorovacího rámce (čl. 33 odst. 2). Výbor doporučuje, aby [EU] učinila opatření k oddělení rolí Evropské komise – tím, že ji vyjme z monitorovacího rámce –, aby se zajistil plný soulad s pařížskými zásadami a aby měl monitorovací rámec k plnění svých funkcí odpovídající zdroje. Dále doporučuje, aby [EU] zvážila zřízení mechanismu pro koordinaci mezi jednotlivými orgány a stanovení kontaktních míst v každém orgánu, agentuře a instituci EU.“
„Výbor se znepokojením konstatuje, že rámec Evropské unie pro provádění a monitorování úmluvy není plně v souladu s pařížskými zásadami ani nemá odpovídající zdroje. Evropská komise je navíc stanovena jednak jako kontaktní místo (čl. 33 odst. 1), jednak jako součást monitorovacího rámce (čl. 33 odst. 2).
Výbor doporučuje, aby [EU] učinila opatření k oddělení rolí Evropské komise – tím, že ji vyjme z monitorovacího rámce –, aby se zajistil plný soulad s pařížskými zásadami a aby měl monitorovací rámec k plnění svých funkcí odpovídající zdroje. Dále doporučuje, aby [EU] zvážila zřízení mechanismu pro koordinaci mezi jednotlivými orgány a stanovení kontaktních míst v každém orgánu, agentuře a instituci EU.“
Po Evropské komisi jako kontaktním místu EU pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením se požaduje, aby Výboru pro práva osob se zdravotním postižením poskytla do září 2016 informace o opatřeních přijatých za účelem provedení tohoto doporučení.
