Η έκθεση του FRA σχετικά με την τεχνητή νοημοσύνη και τα θεμελιώδη δικαιώματα παρουσιάζει συγκεκριμένους τρόπους με τους οποίους οι εταιρείες και οι δημόσιες διοικητικές αρχές στην ΕΕ χρησιμοποιούν, ή προσπαθούν να χρησιμοποιήσουν, την ΤΝ. Η παρούσα σύνοψη περιέχει τα βασικά σημεία της έκθεσης. Οι εν λόγω πληροφορίες μπορούν να αποτελέσουν τη βάση για τη χάραξη πολιτικής σε ενωσιακό και εθνικό επίπεδο σχετικά με τη χρήση εργαλείων ΤΝ που σέβονται τα ανθρώπινα και τα θεμελιώδη δικαιώματα.
En el informe de la Agencia de los Derechos Fundamentales de la Unión Europea sobre inteligencia artificial (IA) y derechos fundamentales se presentan ejemplos concretos de cómo las empresas y las administraciones públicas de la Unión Europea están utilizando o tratan de utilizar la IA. En este resumen se presentan las perspectivas más destacadas del informe. Esto puede servir como fundamento para el intento de las políticas nacionales y de la Unión por regular el uso de las herramientas de IA respetando los derechos fundamentales y humanos.
FRA aruandes tehisintellekti ja põhiõiguste kohta tuuakse konkreetseid näiteid sellest, kuidas ELi ettevõtted ja avaliku sektori asutused kasutavad või püüavad kasutada tehisintellekti. Ülevaates tutvustatakse uuringu põhiaruandes välja toodud peamisi järeldusi. Need võivad ELi ja liikmesriikide poliitikakujundajatel aidata edendada tehisintellekti põhiste vahendite kasutamist, austades inim- ja põhiõigusi.
Euroopan unionin perusoikeusviraston tekoälyä ja perusoikeuksia koskevassa raportissa esitetään konkreettisia esimerkkejä siitä, miten yritykset ja julkishallinnon yksiköt EU:ssa käyttävät tai yrittävät käyttää tekoälyä. Siinä keskitytään neljään keskeiseen alaan – sosiaalietuuksiin, ennakoivaan poliisitoimintaan, terveyspalveluihin ja kohdennettuun mainontaan. Raportissa käsitellään mahdollisia vaikutuksia perusoikeuksiin ja analysoidaan, miten nämä oikeudet otetaan huomioon tekoälysovellusten käytössä tai kehittämisessä.
U izvješću Agencije Europske unije za temeljna prava o umjetnoj inteligenciji i temeljnim pravima navode se konkretni primjeri načina na koji poduzeća i javne uprave u EU-u upotrebljavaju ili pokušavaju upotrebljavati umjetnu inteligenciju. Usmjereno je na četiri ključna područja: socijalne naknade, prognostički rad policije, zdravstvene usluge i ciljano reklamiranje. U izvješću se razmatraju moguće implikacije za temeljna prava i analizira način na koji se ta prava uzimaju u obzir pri upotrebi ili razvoju aplikacija umjetne inteligencije.
Az FRA mesterséges intelligenciával és alapvető jogokkal kapcsolatos jelentése konkrét példákkal illusztrálja, hogyan használják vagy próbálják használni az MI-t az EU-ban a vállalkozások és a közigazgatások. A jelentés négy kulcsfontosságú területre összpontosít: szociális ellátás, prediktív rendészet, egészségügyi ellátás és célzott marketing. A jelentés megvitatja az alapvető jogokkal kapcsolatos lehetséges hatásokat, és elemzi, hogyan veszik figyelembe ezeket a jogokat az MI-alkalmazások használatakor vagy fejlesztésekor.
La relazione della FRA sull’intelligenza artificiale e i diritti fondamentali presenta esempi concreti di come le aziende e le pubbliche amministrazioni dell’UE utilizzano, o cercano di utilizzare, l’intelligenza artificiale. Si concentra su quattro ambiti fondamentali: prestazioni sociali, polizia predittiva, servizi sanitari e pubblicità mirata. La relazione esamina le potenziali implicazioni per i diritti fondamentali e analizza in che modo tali diritti sono presi in considerazione quando si utilizzano o si sviluppano applicazioni di IA.
FRA ataskaitoje apie dirbtinį intelektą ir pagrindines teises pateikiama konkrečių pavyzdžių, kaip ES įmonės ir viešojo administravimo institucijos naudoja arba bando naudoti DI. Dėmesys sutelkiamas į keturias pagrindines sritis – socialines išmokas, prognozėmis grindžiamą viešosios tvarkos palaikymą, sveikatos priežiūros paslaugas ir tikslinę reklamą. Ataskaitoje aptariamas galimas poveikis pagrindinėms teisėms ir analizuojama, kaip naudojant arba plėtojant DI sistemas į tokias teises atsižvelgiama.
FRA ziņojumā par mākslīgo intelektu un pamattiesībām ir sniegti konkrēti piemēri tam, kā uzņēmumi un valsts pārvaldes iestādes ES izmanto vai mēģina izmantot MI. Pētījumā tiek apskatītas četras galvenās jomas — sociālie pakalpojumi, kriminoloģiskā prognozēšana, medicīniskā diagnostika un mērķorientētā reklāma. Ziņojumā tiek apspriesta iespējamā ietekme uz pamattiesībām un analizēts, kā šādas tiesības tiek ņemtas vērā, izmantojot vai izstrādājot MI lietojumprogrammas.
Het verslag van het FRA over artificiële intelligentie en de grondrechten bevat concrete voorbeelden van de manier waarop ondernemingen en overheidsinstanties in de EU AI gebruiken of proberen te gebruiken. Het verslag richt zich op vier kerngebieden: sociale voorzieningen, voorspellend politiewerk, gezondheidsdiensten en gerichte reclame. In dit verslag komen de mogelijke gevolgen voor de grondrechten aan bod en wordt geanalyseerd hoe rekening wordt gehouden met dergelijke rechten bij het gebruik of de ontwikkeling van AI-toepassingen.
O relatório da FRA sobre inteligência artificial e direitos fundamentais apresenta exemplos concretos de como as empresas e as administrações públicas na UE estão a utilizar, ou a tentar utilizar, a IA. O relatório incide sobre quatro domínios essenciais — benefícios sociais, policiamento preditivo, serviços de saúde e publicidade direcionada. O documento debate as potenciais implicações em matéria de direitos fundamentais e analisa a forma como esses direitos são tidos em consideração ao utilizar ou criar aplicações de IA.
Raportul FRA privind inteligența artificială și drepturile fundamentale prezintă exemple concrete ale modului în care întreprinderile și administrațiile publice din UE utilizează sau încearcă să utilizeze IA. Acesta se concentrează pe patru domenii principale: prestațiile sociale, activitățile polițienești bazate pe analiza predictivă, serviciile de sănătate și publicitatea direcționată. Raportul analizează implicațiile potențiale asupra drepturilor fundamentale și analizează modul în care aceste drepturi sunt luate în considerare la utilizarea sau dezvoltarea aplicațiilor IA.
V správe agentúry FRA o umelej inteligencii a základných právach sú uvedené konkrétne príklady toho, ako spoločnosti a verejná správa v EÚ využívajú alebo sa pokúšajú využívať UI. Zameriava sa na štyri kľúčové oblasti – sociálne dávky, prediktívne vykonávanie policajných funkcií, zdravotnícke služby a cielená reklama. Správa sa zaoberá možným vplyvom na základné práva a analyzuje spôsob, akým sú tieto práva zohľadnené pri používaní alebo vývoji aplikácií UI.
FRA:s rapport om artificiell intelligens och grundläggande rättigheter innehåller konkreta exempel på hur företag och offentliga förvaltningar i EU använder eller försöker använda AI. Den är inriktad på fyra huvudområden – sociala förmåner, prognostiserat polisarbete, hälso- och sjukvårdstjänster och riktad reklam. Rapporten innehåller en diskussion om potentiella konsekvenser för de grundläggande rättigheterna och en analys av hur dessa rättigheter beaktas när AI-tillämpningar används eller utvecklas.
Националните институции по правата на човека (НИПЧ) са жизнено важна част от
системата за защита на правата на човека на национално равнище. Тези институции
работят за повишаване на осведомеността, предоставят съвети, осъществяват
наблюдение и държат отговорни съответните органи, с което изпълняват централна
роля в усилията за преодоляване на най-значимите съвременни предизвикателства
в областта на правата на човека. Те предприемат действия във връзка както
с традиционни проблеми като дискриминацията и неравенството, така и с нови
въпроси като въздействието в областта на правата, произтичащо от изкуствения
интелект и от пандемията от COVID-19.
Národní instituce pro lidská práva jsou důležitou součástí systému ochrany lidských práv na úrovni jednotlivých zemí. Zvyšováním informovanosti, poskytováním poradenství, monitorováním a povoláváním orgánů k odpovědnosti hrají ústřední úlohu při řešení současných velkých výzev v oblasti lidských práv – zabývání se přetrvávajícími problémy, jako je diskriminace a nerovnost, i novými záležitostmi, jako jsou důsledky umělé inteligence a pandemie COVID-19 pro lidská práva.
De nationale menneskerettighedsinstitutioner er en afgørende del af systemet til beskyttelse af menneskerettigheder på nationalt plan. Ved at skabe større bevidsthed, yde rådgivning, overvåge og stille myndighederne til ansvar har de en central rolle med hensyn til at navigere mellem nutidens store menneskerettighedsudfordringer — og tackle både vedvarende problemstillinger som diskrimination og ulighed og nye spørgsmål som f.eks. konsekvenserne af kunstig intelligens og covid-19-pandemien for rettighederne.
Οι εθνικοί οργανισμοί για τα ανθρώπινα δικαιώματα (ΕΟΑΔ) αποτελούν καίριας σημασίας στοιχείο του συστήματος προστασίας των ανθρωπίνων δικαιωμάτων σε επίπεδο χωρών. Μέσω της ευαισθητοποίησης, της παροχής συμβουλών, της παρακολούθησης και της εξασφάλισης λογοδοσίας των αρχών, διαδραματίζουν κεντρικό ρόλο στην αντιμετώπιση των μεγάλων σύγχρονων προκλήσεων στον τομέα των ανθρωπίνων δικαιωμάτων —τόσο σε ό,τι αφορά τα ζητήματα που προκαλούν επίμονες ανησυχίες, όπως οι διακρίσεις και η ανισότητα, όσο και σε ό,τι αφορά καινοφανή ζητήματα, όπως οι επιπτώσεις της τεχνητής νοημοσύνης και της πανδημίας COVID-19 στα ανθρώπινα δικαιώματα.
Las instituciones nacionales de derechos humanos (INDH) constituyen una parte esencial del sistema de protección de los derechos humanos en cada país. Con su trabajo de sensibilización, asesoramiento, supervisión y exigencia de rendición de
cuentas a las autoridades, estas instituciones desempeñan un papel fundamental a la hora de abordar los grandes retos actuales en materia de derechos humanos, al ocuparse tanto de problemáticas recurrentes, tales como la discriminación y la
desigualdad, como de problemas de reciente aparición como las implicaciones desde el punto de vista de los derechos de la inteligencia artificial y de la pandemia de la COVID-19.
Inimõigustega tegelevad riiklikud asutused on oluline osa inimõiguste kaitse süsteemist riigi tasandil. Teadlikkuse suurendajate, nõustajate ning ametiasutuste jälgijate ja vastutusele võtjatena on neil keskne roll tänapäeva suurte inimõigusprobleemide lahendamisel ning nad tegelevad nii alaliste probleemidega, nagu diskrimineerimine ja ebavõrdsus, kui ka uute küsimustega, nagu COVID-19 pandeemia ja tehisintellekti mõju inimõigustele.
