FRA Atzinums Nr. 1/21 parāda visā ES pieredzētās nevienlīdzības un diskriminācijas mērogu un
izpausmes. Tas paveikts ar atsaucēm uz diskriminācijas iemesliem un dzīves jomām, uz kurām attiecas rasu un nodarbinātības vienlīdzības direktīvas, kā arī ierosinātā Vienlīdzīgas attieksmes direktīva. Atzinums izdots 2021. gada 30. aprīlī. Šajā kopsavilkumā izklāstīti galvenie ieteikumi (“Galvenie secinājumi un atzinumi”), kas izklāstīti FRA Atzinumā Nr. 1/21.
L-Opinjoni 1/21 tal-FRA turi l-firxa u n-natura ta’ esperjenzi ta’ inugwaljanza u diskriminazzjoni mgarrba madwar l-UE. Hija tagħmel dan b’referenza għarragunijiet għad-diskriminazzjoni u l-oqsma tal-ħajja koperti mid-direttivi dwar l-ugwaljanza razzjali u fl-impjieg, kif ukoll mid-Direttiva proposta dwar it-Trattament Ugwali. Inħarget fit-30 ta’ April 2021. Dan is-sommarju jipprezenta r-rakkomandazzjonijiet ewlenin (“Sejbiet ewlenin u opinjonijiet”) deskritti fl-Opinjoni 1/21 tal-FRA.
In FRA-advies 1/2021 worden de omvang en de aard van doorleefde ervaringen met ongelijkheid en discriminatie in de EU geschetst. Hierbij wordt verwezen naar de discriminatiegronden en terreinen van het leven die onder de richtlijn rassengelijkheid en de richtlijn gelijke behandeling in arbeid en beroep vallen, alsook onder de voorgestelde richtlijn inzake gelijke behandeling van personen. Het advies werd op 30 april 2021 gepubliceerd. In deze samenvatting komen de voornaamste aanbevelingen (“belangrijkste bevindingen en adviezen”) aan bod die in FRAadvies
1/2021 zijn uiteengezet.
W opinii FRA 1/21 przedstawiono zakres i charakter rzeczywistych przypadków nierówności i dyskryminacji w różnych częściach UE. Wskazano przy tym powody dyskryminacji i dziedziny życia objęte dyrektywą w sprawie równości rasowej i dyrektywą w sprawie równego traktowania w zakresie zatrudnienia i pracy, a także proponowaną dyrektywą w sprawie równego traktowania. Opinię wydano w dniu 30 kwietnia 2021 r. Niniejsze streszczenie zawiera główne zalecenia („Najważniejsze ustalenia i opinie”) przedstawione w opinii FRA 1/21.
O Parecer 1/2021 da FRA ilustra o grau e a natureza de experiências vividas de desigualdade e discriminação na UE. Fá-lo com referência aos motivos de discriminação e domínios da vida abrangidos pelas Diretivas Igualdade Racial e Igualdade no Emprego, bem como pela proposta de Diretiva Igualdade de Tratamento. Foi publicado em 30 de abril de 2021. A presente síntese apresenta as principais recomendações («Principais conclusões e posições») enunciadas no Parecer 1/2021 da FRA.
Avizul nr. 1/2021 al Agenției pentru Drepturi Fundamentale a Uniunii Europene (FRA) ilustrează amploarea și natura experiențelor de inegalitate și discriminare trăite pe teritoriul UE. Acesta se raportează la motivele de discriminare și la aspectele de viață vizate de directivele privind egalitatea rasială și egalitatea de tratament, precum și de propunerea de directivă privind egalitatea de tratament. Avizul a fost emis la 30 aprilie 2021. Sinteza prezintă principalele recomandări („Principalele constatări și opinii”) evidențiate în Avizul nr. 1/2021 al FRA.
V stanovisku FRA 1/21 je vyjadrený rozsah a povaha skúseností s nerovnosťou a diskrimináciou zažitých v celej EÚ. Uvádzajú sa v ňom dôvody diskriminácie a oblasti života, na ktoré sa vzťahuje smernica o rasovej rovnosti a smernica o rovnakom zaobchádzaní v zamestnaní, ako aj navrhovaná smernica o rovnakom zaobchádzaní. Bolo vydané 30. apríla 2021. V tomto súhrne sa uvádzajú hlavné odporúčania („kľúčové zistenia a stanoviská“) uvedené v stanovisku agentúry FRA 1/21.
V Mnenju agencije FRA 1/2021 sta predstavljena obseg in narava doživetih izkušenj neenakosti ter diskriminacije po vsej EU. Pri tem se sklicuje na razloge za diskriminacijo in področja življenja, ki so obravnavani v direktivah o rasni enakosti in enakosti pri zaposlovanju, pa tudi v predlagani direktivi o enakem obravnavanju. Mnenje je bilo izdano 30. aprila 2021. V tem povzetku so predstavljena glavna priporočila („Ključne ugotovitve in mnenja“) iz Mnenja agencije FRA 1/2021.
FRA Opinion 1/21 illustrates the extent and nature of lived experiences of inequality and discrimination across the EU. It does so with reference to the grounds of discrimination and areas of life covered by the racial and employment equality directives, as well as by the proposed Equal Treatment Directive. It was issued on 30 April 2021. This summary presents the main recommendations (‘Key findings and opinions’) outlined in FRA Opinion 1/21.
Antisemitic incidents and hate crimes violate fundamental rights, especially the right to human dignity, the right to equality of treatment, and the freedom of thought, conscience and religion. This report provides an overview of available data on antisemitism as recorded by official and unofficial sources in the EU Member States as well as Albania, North Macedonia and Serbia. The data provided by the countries are supplemented with information from international organisations.
Since September 2020, three National Human Rights Institutions (NHRIs) had a change in their accreditation status, two new institutions were created and nine have had a change in tasks covered by their mandates. Following up on the September 2020 report “Strong and effective national human rights institutions – challenges, promising practices and opportunities”, this update provides an overview of developments in the accreditation status and mandates of NHRIS in the past 12 months. The update covers the 27 EU Member States as well as three additional states within FRA’s mandate (Albania, North Macedonia and Serbia).
Civil society organisations play a vital role in promoting fundamental rights, but they face diverse challenges across the European Union. This report presents FRA’s findings on a range of such challenges. The findings are based on research, and on two online consultations with civil society organisations, carried out in 2020.
Les organisations de la société civile jouent un rôle essentiel dans la promotion des droits fondamentaux, mais sont confrontées à diverses problématiques dans l’Union européenne. Ce rapport présente les conclusions de la FRA concernant quelques-unes de ces problématiques, conclusions qui se fondent sur des recherches ainsi que sur deux consultations en ligne auprès d’organisations de la société civile, menées en 2020.
Τα εγκλήματα μίσους που υποκινούνται από τον ρατσισμό, την ξενοφοβία, τη θρησκευτική μισαλλοδοξία ή την αναπηρία ενός ατόμου, τον γενετήσιο προσανατολισμό, την ταυτότητα φύλου, την έκφραση φύλου και τα χαρακτηριστικά του φύλου αποτελούν σοβαρές εκφράσεις διακρίσεων. Εκτός από την παραβίαση των δικαιωμάτων των μεμονωμένων θυμάτων, ένα τέτοιο έγκλημα αποδυναμώνει την κοινωνική συνοχή και βλάπτει το κοινωνικό σύνολο.
This report examines why victims do not report bias-motivated incidents and the barriers that they face when reporting incidents through national crime reporting systems. By mapping existing practices that have a bearing on the victim’s experiences when reporting bias-motivated violence and harassment, it aims to provide evidence to support national efforts to encourage and facilitate reporting – and ultimately assist Member States in delivering on their duties with regard to combating hate crime.
La presente relazione esamina i motivi per cui le vittime non denunciano gli episodi motivati da pregiudizi e le barriere che incontrano quando denunciano gli episodi attraverso i sistemi nazionali di denuncia dei reati. Mappando le prassi esistenti che hanno un impatto sulle esperienze delle vittime quando denunciano la violenza e le molestie motivate da pregiudizi, si vuole fornire prove a sostegno degli sforzi nazionali per incoraggiare e facilitare la denuncia — e in definitiva aiutare gli Stati membri ad adempiere ai loro obblighi in materia di lotta contro i reati d’odio.
Националните институции по правата на човека (НИПЧ) са жизнено важна част от
системата за защита на правата на човека на национално равнище. Тези институции
работят за повишаване на осведомеността, предоставят съвети, осъществяват
наблюдение и държат отговорни съответните органи, с което изпълняват централна
роля в усилията за преодоляване на най-значимите съвременни предизвикателства
в областта на правата на човека. Те предприемат действия във връзка както
с традиционни проблеми като дискриминацията и неравенството, така и с нови
въпроси като въздействието в областта на правата, произтичащо от изкуствения
интелект и от пандемията от COVID-19.
Národní instituce pro lidská práva jsou důležitou součástí systému ochrany lidských práv na úrovni jednotlivých zemí. Zvyšováním informovanosti, poskytováním poradenství, monitorováním a povoláváním orgánů k odpovědnosti hrají ústřední úlohu při řešení současných velkých výzev v oblasti lidských práv – zabývání se přetrvávajícími problémy, jako je diskriminace a nerovnost, i novými záležitostmi, jako jsou důsledky umělé inteligence a pandemie COVID-19 pro lidská práva.
De nationale menneskerettighedsinstitutioner er en afgørende del af systemet til beskyttelse af menneskerettigheder på nationalt plan. Ved at skabe større bevidsthed, yde rådgivning, overvåge og stille myndighederne til ansvar har de en central rolle med hensyn til at navigere mellem nutidens store menneskerettighedsudfordringer — og tackle både vedvarende problemstillinger som diskrimination og ulighed og nye spørgsmål som f.eks. konsekvenserne af kunstig intelligens og covid-19-pandemien for rettighederne.
Nationale Menschenrechtsinstitutionen (NMRI) sind ein wichtiger Bestandteil des Systems zum Schutz der Menschenrechte auf nationaler Ebene. Sie tragen zur Bewusstseinsbildung bei, bieten Beratung, beobachten Behörden und ziehen sie zur Rechenschaft. Somit haben sie eine zentrale Rolle bei der Bewältigung der großen Herausforderungen unserer Zeit im Bereich der Menschenrechte inne, denn sie nehmen dauerhafte Probleme wie Diskriminierung und Ungleichbehandlung ebenso in Angriff wie neu auftauchende Fragen, etwa die Folgen der künstlichen Intelligenz und der COVID-19-Pandemie für die Grundrechte.
