Listina základních práv Evropské unie je zákonem o lidských právech v EU. Obsahuje 50 článků, které popisují základní práva a zásady, po nichž následují 4 články s obecnými ustanoveními. Členské státy mají povinnost respektovat práva a dodržovat zásady Listiny vždy, když jednají v rámci závazného práva EU. Tam, kde jsou ustanovení Listiny dostatečně přesná a bezpodmínečná, mohou mít přímý účinek na vnitrostátní úrovni – například ve vnitrostátních soudních síních. Ustanovení Listiny, která jsou „zásadami“, se lze dovolávat pouze u soudu, pokud jsou prováděna legislativními nebo výkonnými akty.
Jako velmi moderní soubor lidských práv obsahující mnoho práv, která se nenacházejí
v zavedených listinách práv, je Listina základních práv skutečně kvalitním
dokumentem. Ti, kteří jsou obeznámeni s hlavními zásadami práva EU, jsou obvykle
schopni rychle odrecitovat, že listina je pro EU závazná vždy a pro členské státy jen
výhradně, pokud „uplatňují právo Unie“. Co však toto často citované znění článku 51
listiny vlastně znamená?