Směrnice byla přijata v roce 2017 s cílem řešit narůstající teroristickou hrozbu spojenou především s osobami, které cestují do zahraničí za účelem terorismu a po návratu představují ohrožení. Takové osoby se běžně označují jako zahraniční terorističtí bojovníci. Za tímto účelem směrnice vyžaduje, aby členské státy přijaly nová opatření k boji proti terorismu, včetně kriminalizace trestných činů, jako je vycestování za účelem terorismu nebo podstoupení výcviku k terorismu.
Směrnice a její dopad na základní práva vzbudily značnou pozornost veřejnosti. Evropská komise požádala agenturu FRA o provedení výzkumu dopadu směrnice na základní práva a svobody s cílem podpořit její vlastní posouzení směrnice. Výzkum se zaměřuje se na konkrétní změny, které směrnice zavedla ve srovnání s předchozími právními nástroji EU.
Zjištění a stanoviska vyplývající z tohoto výzkumu mají přispět k provádění právních předpisů, politiky a dalších opatření EU v oblasti boje proti terorismu v celé EU v plném souladu se základními právy.
Zjištění agentury FRA vycházejí především z rozhovorů s pracovníky z praxe a odborníky v Belgii, Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Španělsku a Švédsku, kteří mají konkrétní zkušenosti s bojem proti terorismu nebo se na něj specializují.
Práce v terénu byla podpořena omezeným sekundárním výzkumem ve všech 25 členských státech, pro které je směrnice závazná.
